Zpět na seznam

Šišák bajkalský

Scutellaria baicalensis

Foto: Šišák bajkalský
Detail
Kategorie Ostatní léčivé rostliny
Barvy rostliny modrá, fialová
Tvary rostliny hrozen
Barvy listů zelená
Tvary listů kopinaté, vstřícné
Typy listů listnaté
Měsíce kvetení Květen, Červen
Požadavky rostliny slunce, polostín, sucho, propustné půdy, nenáročné
Použití rostliny v lékařství
Popis

Šišák bajkalský je vytrvalá rostlina s vřetenovitým, masitým kořenem, na povrchu hnědým a uvnitř žlutým. Stonek je vzpřímený, polopoléhavý, rozvětvený, řídce a krátce chlupatý. Dorůstá do výšky půl metru. Listy má vstřícné, přisedlé, kopinaté, jasně zelené. Květy tvoří vrcholovitá hroznovitá květenství. Korunu mají dvoupyskou s dlouhou trubkou a modře až modrofialově zbarvenou. Plodem jsou tvrdky, obsahujících drobná, kuželovitě zploštělá, černá semínka.

Čeleď:
Lamiaceae - hluchavkovité

Původ:
Šišák pochází ze Zabajkalí, kde roste na suchých, kamenitých, štěrkovitých svazích, na přímém slunci i v polostínu.

Pěstování:
V našich podmínkách je šišák výhradně pěstovaná rostlina. Vyžaduje polostín, sušší, drenážní půdu, poroste i na přímém slunci.

Množení:
Rostlinu množíme semeny, která vyséváme koncem března do poloteplého pařeniště nebo do skleníku, a to mělce do výsevních truhlíků. Po květnových mrazech vysazujeme sazeničky ven, do sponu 25 x 25cm. Ve vinorodých oblastech můžeme koncem dubna vysévat přímo na záhon.

Sklizeň:
Sklízíme kořeny tříletých rostlin, kdy dosahují hmotnosti 20 až 25 gramů, nejlépe v říjnu. Sušíme umělým teplem do 60 stupňů.

Použití:
Droga obsahuje flavonoidy, např. baicallin, dále glykosid scutellarin, steroidní saponiny, třísloviny, pryskyřice, minerální látky a organické kyseliny.
Droga je především výborným hypotensivem, kdy snižuje krevní tlak velmi spolehlivě. Může používat i jako sedativum při neuróze. Má také účinky protikřečové a především protialergické. Snižuje teplotu a působí žlučopudně a močopudně. Tlumí arytmie a fybrilace srdeční, je velmi účinným antirevmatikem. Je užitečná při přepracovanosti. Podáváme-li čaj horký, působí rychleji a vyvolává značné pocení.
Můžeme podávat odvar, připravovaný klasickým způsobem, ale nejúčinnějším prostředkem je tinktura, kterou podáváme 6 týdnů. Pokud chceme kúru opakovat, uděláme desetidenní přestávku. Chceme-li drogu aplikovat jako hypnotikum, prostředek pro zlepšení spánku, aplikujeme jednorázově 1 čajovou lžičku tinktury nebo šálek odvaru těsně před spaním.
Do směsí jsou ideální srdečník, kozlík, chmel a máta jako kardiakum, meduňka, sporýš, americká melisa, sporýš aloiska, třezalka, vřes a květ petrklíče jako sedativum, hloh, jmelí a meduňka jako hypotensivum, maralí kořen, žen šen eleuterokok, rakytník, klanopraška a květ měsíčku pro podporu odolnosti psychiky a proti neurastenii, zlatobýl a okřehek jako antialergikum.
Při omezeném užívání formou léčebných kůr se neprojevují výraznější nežádoucí účinky ani nejsou známy kontraindikace užívání. Doporučuje se nepřekračovat dávkování.
Droga také snižuje hladinu krevního cholesterolu. Používáme ji v rekonvalescenci při poinfarktových stavech. Výborná je také v revmatologii, ve formě čaje.
Homeopaticky se využívá nať šišáku vroubkovaného, trhanou v době květu. Na posílení nervů je vhodné dlouhodobé podávání malých dávek směsné tinktury ze stejných dílů šišáku, kozlíku, chmelu, jmelí a hořce. Užívá se ráno a večer, muži 12 kapek až 15 kapek, ženy 10 až 12 kapek.
V poslední době se proslavil nově vyšlechtěný druh šišáku, šišák vroubkovaný (Scutellaria lateriflora), který je označován jako nejvýraznější nervinum, jaké je nám dostupné. Jeho užívání je jednodušší než u šišáku bajkalského a můžeme ho běžně užívat všude tam, kde působení na nervový systém je nutnější nebo akutní. Sbírá se ke konci květu, kdy už se na něm objevují typické šišaté plody. Nať se užívá při nervových poruchách, od nespavosti přes menstruační potíže až po epilepsii. Úprava je téměř stejná jako u meduňky lékařské, se kterou se často s úspěchem podává.
Nové fotografie rostlin