Vyhledávání
      

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

 

Bylinky a léčivé rostliny > 

Výška rostliny: 
od 20.0 cm do 25.0 cm
Doba květu: 
Červen, Červenec
Barva květu: 
fialová
Barva olistění: 
šedozelená
Tvary listů: 
kopinaté, vstřícné
Typy listů: 
listnaté
Použitelné části: 
list, stonek
Použití: 
v lékařství
Náročnost: 
slunce, teplomilná, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy

Fotogalerie (4 fotek):
         Další fotky >>>

Popis rostliny:  
Šalvěj lékařská je vytrvalý polokeřík, dorůstá 20 až 25cm, ojediněle může být i vyšší a to zejména v teplých oblastech, například na Balkáně. Ve spodní části rostliny dřevnatí. Lodyha má čtyřhranný průřez, lodyžní listy jsou vstřícné, podlouhle kopinaté, velmi jemně vroubkované. List je na líci hladký, na rubu vrásčitý. Mladé lístky jsou našedlé a plstnaté. Květy jsou dvoupyské,většinou fialové, tvoří chudé lichopřesleny. Kvete v červnu a červenci, plody jsou vajíčkovité, hladké tvrdky.

Čeleď:
Lamiaceae - hluchavkovité

Pěstování:
Šalvěj je pěstovaná rostlina. Vyžaduje teplé a suché podnebí, slunečné stanoviště, výživnou a propustnou půdu. Někteří bylináři mají raději šalvěj luční (Salvia pratensis), která má ale prokazatelně jiní složení účinných látek, s menším podílem těch nejdůležitějších.

Sklizeň:
Předmětem sběru a použití je list. V lidovém léčitelství se také používá celá nať.

Použití:
Šalvějová droga obsahuje silici s thujonem, cineolem, kafrem, borneolem, katechinové třísloviny, pseudotřísloviny, kam patří některé organické kyseliny jako kyselina kávová, dále triterpeny, hořčinu sarnosol, diterpenové hořčiny abietanového typu, lakton salvin s fytocidní účinností, saponiny, pryskyřičné látky, vitamíny skupiny B a látky ženského hormonu estrogenu.
Působení je široké. V malých dávkách podávaná formou chladného nápoje sníží pocení. Pomáhá při gynekologických potížích, především u dívek začínajících menstruovat a v období přechodu. Droga má silný antibiotický účinek na široké spektrum mikrobů při léčbě močových cest, bolestí v krku a angín, zažívacího ústrojí a gynekologických zánětů. Droga má i rozsáhlé zevní použití na nehojící se rány, jako kloktadlo a ke koupelím.
Nejúčinnější formou je tinktura a také šalvějový vinný nálev. Z vodných výluhů dáváme přednost nálevu. Šalvějová silice se podává samostatně, výluhy působí poměrně silně, podávají se v menších dávkách než ostatní čaje.
Protizánětlivé látky jsou špatně rozpustné ve vodě, proto se volí forma lihovodného roztoku.
Používání šalvěje je velmi rozšířené, lidé v ní vidí docela obyčejnou bylinu, použitelnou na cokoli. Je ale důležité vědět, že thujon, obsažený v silici, je poměrně toxický. Proto šalvěj není vhodná k dlouhodobému podávání. Nejúčinnější, ale také nejvíc toxický je lihový výtažek, z vodných výluhů nálev, nebo macerát. Odvar poskytuje léčivo, ve kterém jsou zastoupeny především třísloviny a toxická část silice vyprchá, takže odvar je méně účinný a relativně neškodný.
Při předávkování může dojít ke vzniku pseudoepileptického záchvatu, při rozumném dávkování nehrozí žádné nebezpečí.
Šalvěj je vhodná jak k samostatnému podávání, tak i ke kombinaci do směsí. Musíme ale dbát na to, aby předepsanou čajovou formou nebyl odvar, protože v něm účinnost šalvěje rychle klesá.
Homeopaticky se využívají čerstvé listy, trhané nejlépe v době květu. Užíváme stejně jako v alopatii, ale můžeme přesněji dávkovat, s jistotou a bez vedlejších účinků. Speciálně nasazujeme tuto tinkturu při potížích v klimakteriu a při potížích krevního oběhu.
Často se u nás pěstuje šalvěj velkolistá muškatelová (Salvia sclarea L.), dvouletá rostlina. Její květy mají podobnou vůni jako muškát. Někteří autoři tvrdí, že je terapeuticky zcela zaměnitelná za šalvěj lékařskou, není to tak úplně pravda. Tato šalvěj je použitelná zejména v kosmetice.
Z planě rostoucích šalvějí je dobrá šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) a žlutě kvetoucí šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa). Planě rostoucí šalvěje využíváme především ke koupelím rukou a nohou, které úspěšně aplikujeme jako zevní doplněk vnitřně vedené protirevmatické léčby.
Při zápachu z úst a plísni ponoříme hrst čerstvých listů šalvěje do vody a tu přivedeme k varu, přikryjeme a necháme pět minut vařit a poté deset minut louhovat. Odvarem několikrát denně vyplachujeme ústa.
Nejzajímavějším receptem je starý slovinský návod proti cukrovce. Během dne sníme 5 až 7 čerstvých syrových listů šalvěje.
Při pásovém oparu přelijeme jednu polévkovou lžíci šalvěje a jednu majoránky, šálkem vařící vody a necháme deset minut louhovat. Přecedíme a pijeme tři šálky denně, před jídlem.
Pokud nám padají vlasy, necháme 100g čerstvých listů šalvěje louhovat ve sklenici třtinového rumu, na tmavém místě dva týdny. Poté slijeme, listy vylisujeme a tekutinu jemně přefiltrujeme. Touto tekutinou pak masírujeme pokožku hlavy.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.