Zpět na seznam

Sadec konopáč

Eupatorium cannabinum

Foto: Sadec konopáč
Detail
Kategorie Bylinky
Výška rostliny od 100 cm
Barvy rostliny růžová
Tvary rostliny lata
Barvy listů zelená
Tvary listů pilovité, vejčité, vstřícné, řapíkaté
Typy listů listnaté
Měsíce kvetení Červenec, Srpen, Září
Požadavky rostliny slunce, polostín, vlhko, mrazuvzdorná, nenáročné, humózní půdy
Použití rostliny v potravinářství
Použitelné části rostliny květ, list, stonek
Popis

Latinské jméno je odvozeno od jména perského krále Eupatora z 1. století před.n.l., který byl znám svým bylinkářským uměním. U původních obyvatel Ameriky se sadci říká „sweet John pye“ podle léčitele z Nové Anglie, který sadec používal k léčbě tyfu. U nás známe drogu také pod názvem „truňk svaté Kunigundy“, která přišla na to, že ranění jeleni i jiná vysoká zvěř pojídají listy této byliny a rány se jim rychle hojí. Slavný herbář Petra Ondřeje Matthioliho doporučuje kombinaci sadce a zemědýmu a takto připravenou drogu používat k vnitřní i zevní léčbě kožních chorob. S největší pravděpodobností to musel být lék velmi účinný.
Sadec konopáč je trvalka s přímou, silnou, nevětvenou a hustě olistěnou lodyhou, vysokou přes 1 metr. Lisy má vstřícné, krátce řapíkaté, dlanitě tří až pětisečné v úkrojky obkopinaté až vejčité, hrubě pilovité a dlouze zašpičatělé. Drobné úbory starorůžové barvy jsou uspořádány v bohatých vrcholičnatých latách. Plodem jsou ochmýřené nažky. Kvete v červenci až v září.

Čeleď:
Asteraceae - hvězdicovité

Výskyt:
Sadec roste na vlhkých půdách lužních lesů, na pasekách a na březích potoků od nížin do podhůří. V místech, která mu vyhovují, vytváří rozsáhlé porosty.

Sklizeň:
Předmětem sběru je kvetoucí nať, ze které jsou vyloučeny tuhé lodyhy, nebo pouze list. Při pozdním sběru sbíráme pouze listy, protože květová droga, připravená z plně rozkvetlých bylin ztrácí jakost. Je zřídka se sbírá také kořen.

Použití:
Hlavní obsahovou látkou je hořký glykosi eupatorin, pak také třísloviny, saponiny, flavonoidy, seskviterpenové laktony, možná i několik alkaloidů, které se zřejmě nacházejí pouze v rostlinách z určitých lokalit. Nověji byl nalezen eupatopicrin, který má pravděpodobně protinádorové účinky
Využití drogy bývalo široké. Podporovala látkovou výměnu, měla projímavý účinek a příznivě ovlivňovala činnost žlučníku. Také protirevmatický účinek této drogy je znám.
Nějakou dobu byla droga v zapomnění a její obliba vzrostla po objevení komplexu látek s imunomodulačním působením, takže je možné ji využívat jako imunostimulans, zejména proti virovým infekcím. Droga se dá využít také zevně na omývání hnisavých a nehojících se ran, bércových vředů apod.
kořen je využíván spíše u příbuzného sadce nachového (Eupatorium purpureum), který u nás volně neroste, ale občas je pěstován jako okrasná rostlina. Léčivo z kořene rozpouští močové kaménky a vylučování písku z močových cest.
Z naťové nebo spíše listové drogy býval připravován nálev, z kořenové drogy odvar, v obou případech v menších koncentracích, než je běžné. Jako imunostimulans se podává pouze tinktura, připravená obvyklým postupem z čerstvé, nesušené suroviny. Užívá se při akutních virózách.
I když výzkum sadce není ještě ukončen, je zřejmé, že jde o rostlinu problematickou. Na jedné straně obsahuje látky s kancerostatickým efektem, ale na druhé straně obsahuje alkaloidy s nepříznivým vlivem na jaterní činnost. Droga je tedy doporučována pouze v druhém sledu, pokud nepomohou běžně známé a osvědčené byliny, a to pouze krátkodobě. Je vhodná například při léčbě viróz nebo chřipky, kde je omezená doba trvání choroby i terapie. Drogu je možné míchat do směsí, ale potom její obsah nesmí překročit 15% a čajovina nesmí být podávána déle jak měsíc a nesmí ji užívat těhotné a kojící ženy a malé děti.
Při revmatických chorobách je vhodná koupel rukou nebo nohou z odvaru drogy. Také při léčbě akutních viróz, při ekzémech a jiných kožních chorobách je droga účinná.
V homeopatii se Eupatorium cannabium využívá stejně jako příbuzné a v homeopatii známější druhy Eupatorium purpureum a Eupatorium perfoliatum. Jedině u druhu Eupatorium purpureum se klasicky využívá na podzim sbíraný oddenek. Základem je čerstvá nať, sbíraná před květem. Droga se využívá při nepokojném spánku s revmaticko - neuralgickými bolestmi šíje, bolestivost podél páteře a fyzická slabost. Bolestivost končetin postupuje zdola nahoru. Typickými příznaky je tupá bolest v oblasti močových cest, problémy s močením, bolesti vaječníků,bílý výtok (zhoršení při nachlazení, zlepšení klidem a teplými nápoji.
Nálev z listů je prostředkem proti hysterii, na vnitřní poranění, proti kašli, chronickým katarům, vodnatelnosti a cizopasníkům. Nálev používáme také vně na obklady otoků na končetinách, ale také na obklady jater a sleziny.
Nové fotografie rostlin