Zpět na seznam

Řepa červená

Beta vulgaris var. rubra

Foto: Řepa červená
Detail
Kategorie Ostatní léčivé rostliny
Barvy rostliny bílá
Tvary rostliny lata
Barvy listů zelená
Tvary listů celokrajné
Typy listů listnaté
Požadavky rostliny slunce, polostín, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy
Použití rostliny v lékařství, v potravinářství
Použitelné části rostliny kořen
Popis

Řepy jsou jednoleté rostliny až trvalky s větvenou lodyhou. Listy jsou velké, střídavé, nedělené, květy oboupohlavní, jednotlivé nebo v klubíčkách, skládajících přetrhované laty. Okvětí mají bledé, zřídka nažloutlé, na bázi srostlé v češuli, blizny jsou trojklané, nažky uzavřené, většinou opadává celé klubíčko.
Červená řepa je jen jednou z bohatého počtu poddruhů, odrůd a variet a někdy se botanicky označuje i jako Beta vulgaris, subspesies vulgaris. Od klasické řepy cukrové se liší kulovitým, karmínově rudým kořenem a řapíky listů stejné barvy.

Čeleď:
Chenopodiaceae - merlíkovité

Pěstování:
Červená řepa je výhradně pěstovaná dvouletá rostlina.

Sklizeň
Předmětem užití jsou kořeny a z nich získaná šťáva.

Použití:
Červená řepa je velmi bohatá na mikroelementy. Nejvíc je zde zastoupen draslík, ale i železo, sodík, vápník, hořčík, selen ad. - vše v optimálních dávkách. Řepa obsahuje vitamíny skupiny B, vitamín C, biotin čili vitamin H a provitamin A. Velmi důležitý je obsah antokyanů s protinádorovým účinkem, flavony, temně rudý betain, cholin a organické kyseliny.
Červená řepa je mimořádně ceněna při krevních chorobách a při nádorovém onemocnění, kdy patří k několika málo rostlinám, jejichž protinádorový efekt i při užití nejjednodušších lékových forem. Šťáva působí protirevmaticky a váže na sebe radioaktivní látky a těžké kovy a pomáhá je vylučovat z organismu. Detoxikuje játra, snižuje hladinu krevního cholesterolu a má protisklerotické účinky. Podporuje látkovou výměnu a její aplikace je velmi vhodná při kožních chorobách. Zlepšuje trávení. Je dobrým pomocným doplňkem při léčbě leukémie a má protimalarický účinek. Zlepšuje stav nemocných, postižených boreliózou a klíšťovou encefalitidou, nejspíš pro svůj virostatický efekt. Zlepšuje mozkovou činnost a je výtečnou výživou nervů. Její užívání je velmi vhodné zejména při menstruačních a klimakterických potížích.
Výbornou formou léčby je smíchání šťávy z červené řepy, mrkve a vody stejným dílem. Této směsi podáváme 1 litr denně. Podávání šťávy můžeme kombinovat s jinými šťávami ze zeleniny. Nemícháme ji ale se šťávami ovocnými.
Užití červené řepy nemá vážnější kontraindikace a nejsou známy ani žádné závažnější nežádoucí účinky. I tady lze ale doporučit „všeho s mírou“ a nepřekračovat stanovené dávkování. Podávání zavařené červené řepy má nižší účinnost.
„Bylinná krev“, jak se šťávě z červené řepy říká, je pomocný prostředek při krevních chorobách a rakovině: 200 gramů šťávy z červené řepy, po 100 gramech šťávy z mrkve, zelené a převařené šťávy z plodů černého bezu, a po 50 gramech šťávy z celeru (muži) nebo petržele (ženy) a šťávy z kořene pampelišky. Uvedené množství je denní dávka, kterou pijeme během dne po doušcích.
V homeopatii se červená řepa nevyužívá, protože výsledek by nebyl adekvátní vynaloženému úsilí.
V léčitelství je možné používat i řepu burák (Beta vulgaris 1. provar. Crassa nebo lutea). je to bílá nebo žlutá krmná řepa, ve východních Čechách známá jako chuťovka. Pektinové látky této řepy rychle hubí hnilobné bakterie a ozdravují tak střevní mikroflóru. Melanž (drť) z této řepy léčí chronickou zácpu a může se používat i zevně na nehojící se rány a na menší popáleniny.
Červená řepa výborně působí na chudokrevnost a její podávání zvyšuje obranyschopnost organismu. Nejlepší je podávat červenou řepu pravidelně jako salát, ale bez octa.
Daleko účinnější je podávání šťávy. Po dobu čtyř týdnů podáváme dvakrát denně sklenici čerstvé, zasyrova vylisované šťávy, před obědem a před večeří.
Nové fotografie rostlin