Vyhledávání
      

Kyseláč luční (Acetosa pratensis)

 

Bylinky a léčivé rostliny > 

Výška rostliny: 
do 50.0 cm
Doba květu: 
Červen, Červenec, Srpen
Barva olistění: 
zelená
Tvar květu: 
lata
Tvary listů: 
kopinaté
Typy listů: 
listnaté, opadavé
Použitelné části: 
list, stonek
Použití: 
v lékařství
Náročnost: 
slunce, polostín, vlhko, kyselé půdy, hlinité půdy, nenáročné, humózní půdy

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Kyseláč luční je trvalka s přímou, asi půl metru vysokou lodyhou. Dolní listy má kopinatě podlouhlé, třikrát delší než širší, na bázi střelovité, se špičatými, odstálými laloky. Horní listy lodyžní jsou kopinaté a mají střelovitou, poloobjímavou bázi. Květní lata je s jednoduchými větvemi. Rostliny bývají dvoudomé i tzv. mnohomanželné, kvetou v červnu až srpnu.

Čeleď:
Polygonaceae - rdesnovité

Pěstování:
Šťovík je rostlina vlhčích luk, strání, pastvin, říčních a potočních břehů. Má ráda půdy vlhké až mokré, živné, dusíkaté, neutrální až kyselé, hluboké, hlinité i rašelinné. Většina bylinářů ji zná spíše pod starším jménem šťovík kyselý (Rumex acetosa).

Sklizeň:
Předmětem sběru je list, méně často oddenek. Obojí se sbírá na jaře, v dubnu a v květnu. Užívání celé nati už není běžné.

Použití:
Droga obsahuje velké množství kyseliny šťavelové a antrachinonové deriváty, podobně jako rebarbora, další organické kyseliny, vitamín C, minerální látky.
V současné době se droga využívá výhradně zevně, např. formou kašovitých obkladů při různých kožních infekcích, dále pro přípravu kloktadla při aftech v dutině ústní. Občas bývá list součástí krev čistících čajů a mladé lístky bývaly dříve používány jako zelenina, do polévek, do salátů apod. Oddenek je možné přimíchat do projímavě působících čajů.
Drogu používáme buď samostatně, a to v podobě nálevu, nebo ve směsích. Vhodná je také forma bylinného balzámu. Dávkování volíme asi poloviční než u ostatních běžných čajů.
Limitujícím faktorem užití drogy je poměrně vysoký obsah kyseliny šťavelové. Ta se v organismu slučuje s vápníkem do formy nerozpustného oxalátu vápenatého a může přispět jak ke vzniku kaménků v močových cestách, tak ochuzovat tělo o vápník. Droga se v současné fytoterapii pokládá za zastaralou a mí jen malé využití.
Klasicky se užívá kořen, kopaný na jaře, nejlépe v březnu. Používá se na všechny potíže se sliznicemi, při nemocech stáří.
Podobné chemické složení i terapeutické účinky má tzv. zaječí zelí, botanicky šťavel kyselý z čeledi šťavelovitých. Šťovík by se neměl užívat při onemocnění plic a žaludku.
Listy můžeme užívat jako velmi chutnou a osvěžující zeleninu nebo jako přílohu k jídlům podporuje také chuť k jídlu.
Při horečnatých onemocněních pomáhají obklady z rozmačkaného listu šťovíku, ale i šťavelu.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.