Zpět na seznam

Brukev zelná

Brassica oleracea

Foto: Brukev zelná
Detail
Kategorie Bylinky
Barvy rostliny žlutá
Barvy listů zelená
Typy listů listnaté
Požadavky rostliny slunce, vlhko, propustné půdy, nenáročné
Použití rostliny v zemědělství, v lékařství, v potravinářství
Použitelné části rostliny list
Popis

Brukev zelná je známá spíše pod názvem zelí, je to rostlina jednoletá až vytrvalá. Kořen je neztloustlý, lodyha zkrácená, teprve druhým rokem se prodlužuje a kvete žlutě. Listy jsou ploché, pevně kulovitě spojené, vytvářející hlávky. Semena jsou hnědá, hladká.
Vedle tohoto zelí se pěstuje řada dalších kultivarů, které můžeme shrnout do několika odrůd, convariet: convar. Capitata alba/rubra, zelí hlávkové bílé / červené, convar. Sabauda = kapusta (slovensky kel), convar. viridis jarmuz = kadeřavá kapusta (slovensky kučeravý kel), convar. gemmifera= růžičková kapusta (slovensky růžičkový kel), convar. botrytis= květák (slovensky karfiol), convar. italica= brokolice (slovensky kapusta šparglová), convar. gongylodes= kedluben (slovensky kaleráb).
V léčitelství je nejvíce ceněna kapusta a také hlávkové zelí. Cenná je také brokolice, protože obsahuje protirakovinný faktor, který je v ostatních odrůdách přítomen pouze v zanedbatelném množství.

Čeleď:
Brassicaea - brukvovité

Sklizeň:
Sklízíme především listy hlávkového zelí a kapusty (Folium brassicae oleracei).

Použití:
Zelí obsahuje glycidy, karotenoidy, řadu vitamínů skupiny B, vitamin C, biotin, vitaminy K a P, kyselinu nikotinovou a protivředový faktor, zvaný také vitamin U. Z minerálních solí je přítomen draslík, vápník, sodík, hořčík a železo, ve stopovém množství pak stříbro, cín, molybden, nikl a vanadium. Dále byly nalezeny četné volné aminokyseliny, blíže nedefinované glykosidy a mnoho různých enzymů, organické kyseliny, jód, cholin, inulin a řada dalších látek a mikroelementů.
Léčebně můžeme zelí využívat při avitaminózách, při chorobách žlučníku, žlučových cest a jater. Šťáva z bílého zelí má velký hojivý účinek na žaludeční a dvanácterníkové vředy a na záněty trávící trubice včetně žaludku. Má také výborný účinek protisklerotický, čistí krev při kožních chorobách a úžasně detoxikuje játra a především ledviny.
Kysané zelí je jemným projímadlem a působí proti křečím. Pokud smícháme zelnou šťávu s medem v poměru 1:1, získáme výborný prostředek pro podporu vykašlávání. Listy lze využít v řadě vnitřních i zevních indikací.
Při léčbě hnisavých ran se po přiložení drceného listu velmi brzy zvýší výron hnisu. Jeho použitím můžeme léčit různé vyrážky, nežity, akné, ekzémy, revmatismus, ústřel, dnu a řadu dalších onemocnění. Při revmatoidní artritidě je dobré list troch osmahnout na oleji a poté použít.
Při externí aplikaci spotřeba zelí vyplyne z povahy nemoci. Při vnitřním podávání, např. při zácpě, je doporučeno podávat dvakrát denně 450g kysaného zelí. Podáváme-li zelnou šťávu, doporučuje se např. při vředové chorobě žaludku a dvanácterníku nebo revmatismu aplikovat čtyřikrát denně 125g po dobu 4 a 6 týdnů.
Léčba zelím a jeho varietami je bezproblémová a většina nemocných ji dobře snáší. Potíže mohou nastat jen při předávkování, kdy se může projevit nežádoucí vliv tzv. Brassicového faktoru na funkci štítné žlázy, spočívající v brždění tvorby metabolicky aktivních hormonů. V tomto případě by ale bylo nutné jíst delší dobu asi 1kg kapusty nebo zelí denně.
Zelí a další produkty podáváme většinou samostatně v čerstvém nebo sterilovaném stavu.
Homeopaticky se zelí nevyužívá. Celkový efekt by neodpovídal vynaloženému úsilí a také proto, že je zelí účinné pouze ve větším množství.
Brokolice působí proti nádorovým onemocněním plic a gynekologického ústrojí. Je také velmi vhodná pro těhotné a kojící ženy, pro malé děti a to také proto, že není náchylná k zachycování dusíku, jako statní brukvovité rostliny. Nejúčinnější je syrová, podávaná nejméně obden, v dávkách 75g až 125g.
Nové fotografie rostlin